Dysplazie kyčelního kloubu (DKK)

O jaké onemocnění jde a kterou část opěrného aparátu postihuje?

Toto onemocnění způsobuje poruchu vývoje opěrného aparátu a chybné utváření kloubní hlavice stehenní kosti a jamky na kosti kyčelní. Nejčastěji postihuje mladé a rychle rostoucí jedince velkých a obřích plemen.

Anatomické souvislosti

Jak vypadá zdravý kyčelní klub?

Je to jednoduchý kulovitý kloub, tvořený kyčelní jamkou v pánevní kosti a kulovitou hlavicí stehenní kosti. Hlavici v jamce udržuje vaz, kterému se říká kapitální. Mezi jamkou a hlavicí se nachází kloubní štěrbina, vyplněná vazkou synoviální tekutinou. Kostní spojení obepíná pevně koubní pouzdro.

K jakým změnám v kloubu dochází při vývoji onemocnění?

Dysplazie kyčelního kloubu není vrozená vada, ale patří mezi vývojová onemocnění, což znamená, že k vývoji nemoci dochází postupně během růstu a vývoje jedince. Štěňata se rodí s vyvinutými klouby bez deformit, základním stavebním prvkem kloubu je chrupavka, která se mění v kost až v průběhu růstu, Klouby se vyvíjejí normálně za předpokladu, že je správně usazená hlavice stehenní kosti a kyčelní jamka.

K případným změnám ve tvaru kostí dochází až následně, protože příčinou změn v kyčelním kloubu je rozvolnění kloubního pouzdra a kapitálního vazu. Při pohybu a zatížení končetiny dochází k nadměrnému pohybu hlavice v jamce. Hlavice stehenní kosti opakovaně vybočuje z jamky v pánevní kosti, dochází k částečnému vykloubení.

Chybná biomechanika kloubu vede ke vzniku změn:

• tvaru kostí: kulovitá hlavice stehenní kosti mění tvar, je strmá, nepravidelného tvaru, miskovitá jamka kosti kyčelní se stává mělkou
• polohy kosti: deformace kostí neumožňuje zanoření hlavice do jamky, styčná plocha obou kostí je malá, kosti jsou od sebe oddálené.

Změny tvaru kostí a polohy kostí velmi brzy vedou k omezení pohyblivosti kloubu a následně k poškození kloubního pouzdra a kloubní chrupavky.

Jaké jsou projevy a příznaky dysplazie kyčelního kloubu?

První projevy lze pozorovat u dospívajících psů, a to ve změně pohybu. Zvířata se začnou šetřit, obtížně vstávají a uléhají, dochází k viditelnému uvolnění kloubů při chůzi bez bolesti a kulhání.

U starších zvířat se rozvinou kvůli chybnému tvaru a poloze kostí v kloubu degenerativní změny na kloubní chrupavce a uvnitř kloubního pouzdra. Nesprávným usazením kulovité hlavice v miskovité jamce vzniká zvýšené tření a následně zahřívání, které vnitřnímu prostředí kloubního pouzdra velmi škodí. Dochází k vysychání kloubní synoviální tekutiny a poškození chrupavky následkem nedostatečné výživy ze synoviální tekutiny. Na tyto změny tělo reaguje bolestivým zánětem a kloub postupně ztratí pohyblivost.

Jak lze dysplazii kyčelního kloubu diagnostikovat a následně řešit?

K odhalení tvarových změn je důležité zhotovit rentgenový snímek. Význam má toto vyšetření zejména při včasné diagnostice mezi 3. -  4. měsícem věku, kdy je možno postižené zvíře vyloučit z chovu a rozhodnout se pro způsob léčby a rehabilitace. Pro řešení následku nemoci je možné zvolit dvě cesty. Prvním způsobem je použití některé z chirurgických metod podle volby veterinárního lékaře. Druhou možností jsou rehabilitační metody a udržování zvířete ve fyzické kondici.

Jak lze dysplazii kyčelního kloubu preventivně předcházet?

Pochopení faktorů, které hrají roli ve vývoji DKK, by umožnilo snížit počet postižených zvířat. Zároveň by se snížila i míra jejich utrpení a bolesti, stejně jako finanční náklady a citová újma jejich majitelů.

Vznik dysplazie ovlivňuje komplex genetických faktorů, ale vliv dědičnosti je poměrně malý. Mnoho studií prokázalo, že genetika představuje pouze malý zlomek ( 15 – 30% ). To znamená, že v kvalitě kyčelního kloubu, stejně jako u všech ostatních nemocí opěrného aparátu, hraje velkou roli vliv prostředí a výživa, zejména v raném věku zvířete.

Ke stále zmiňovaným vlivům patří:

• kluzký povrch v období vývoje kloubů, zejména plovoucí podlahy;
• nadměrná a předčasná pracovní a sportovní zátěž zvířete;
• překrmování vysoce energetickou stravou a předávkování
• vápníkem, vedoucí k rychlému růstu zvířete a jeho nadměrné hmotnosti.

Proto je zapotřebí komplexní přístup majitele zvířete a přijetí zodpovědnosti při péči o zvíře s tímto onemocněním. Celostní péče má za úkol zpomalení rozvoje patologických procesů. Jejím základem je kvalitní výživa a doplňky stravy pro psy s postižením pohybového aparátu, jako je kolagen, glukosamin, chondroitin, MSM a udržování fyzické kondice, protože funkční svalový korzet dokáže udržet klouby ve fyziologickém postavení. V neposlední řadě je vhodné do péče o zvíře s dysplazií kyčelního kloubu zařadit pravidelnou rehabilitaci.

Použitá literatura:“ Dornova metoda pro zvířata“

Andrea Dunová www.dornovametoda-zvirata.cz

MVDr. Lenka Popková (Zemanová) www.tlapky-hrivy.cz